Luas Dancing School



Pop et Corn 2015 aneb turné ve Francii za 6 neděl

07. 06. 2015 – Tereza Bachová

Jedna z našich lektorek - Alice Vařechová - měla možnost účastnit se tanečně-akrobatické show Pop et Corn, kterou připravoval Andrej Mikulka a která "cestovala" po francouzských městech celých šest týdnů po různých velkých halách, kde se na každém představení bylo podívat více než 3000 diváků. A jak celá tato akce probíhala a jaké jsou dojmy z této akce? Čtěte malou reportáž, kterou napsala právě Alice Vařechová.

Reportáž - Alice Vařechová:

Turné po Francii - jaro 2015

Dostalo se mi té možnosti, odjet do Francie na celý měsíc jako profesionální tanečnice. Tuto možnost mi dal Andrej Mikulka společně s produkční společností Ingal. Když byl vypsán konkurz, neváhala jsem ani chvilku. Z výběru lidí na konkurzu nakonec vznikl tým 10 tanečníků z různých koutů naší republiky. Byli jsme z Prahy, z Brna i ze severu Čech. A co na tom bylo nejlepší? I z různých tanečních skupin!

Jednalo se o velkou rodinnou show pod názvem Pop et Corn 2015. Je to směs sportovců a tanečních stylů. Mimo jiné i irských tanců. S tréninky na tuto show to bylo zajímavé. Dalo by se říct, že irská část byla pro mě to nejjednodušší. Dva týdny před odjezdem za námi do Čech přijely dvě choreografky z Litvy a snažily se nás naučit zbytek choreografie a tanců z celé show. Po 13 letech držení svého těla vzpřímeně a zcela bez hnutí to byla dost velká změna. Baletní otočky, pokrčené nohy a roztažené nohy během tance? Mozek to nechtěl pobírat. Tréninky 5 hodin denně byly také dost náročné, ale zvládli jsme to. Celý náš irský tým se naučil něco kompletně nového.

Cesta do Francie byla dlouhá. Bohužel jsme jeli autobusem a cesta trvala přibližně 17 hodin, než jsme dorazili na místo pobytu. Po příjezdu do prvního města na seznamu (města Alencon), kde nás čekala premiéra, jsme měli den volno. Další den dorazil zbytek týmu a začala se secvičovat show jako celek. První dojmy z obrovského prostoru haly, kde bylo obrovské podium, byly hodně smíšené. Nedovedla jsem si představit, že mám vystoupit před tolika lidmi, ale pořád jsme měli tři dny na to, abychom to všechno nacvičili. První den jsme sice uměli všechny choreografie, ale show jako celek jsme znali jen z vyprávění od choreografky Laury. Zbytek týmu jsme moc neznali a tak při celodenních a celovečerních zkouškách byla možnost se seznámit s ostatními. Celkem nás bylo hodně. Dva skokani z Čech (skákací boty Powerisers), dva "borci", co uměli breakdance z Litvy, dva herci z Litvy, dva akrobati z Litvy, dva BMX guys z Francie a tři akrobati z Francie. A ještě samozřejmě DJ Karim z Francie. Když připočteme ještě vlastní catering, který s námi jezdil všude (mimochodem lepší jídlo jsem v životě nejedla) tak to máme další tři lidi. Pak taky technici, kteří nám každou stage postavili a připravili, to je dalších deset lidí. Nejvíce jsme se ale sblížili s vystupující částí týmu a samozřejmě s kuchaři.

První tři dny ve Francii byli opravdu těžké. Trávili jsme přes 12 hodin na zkouškách v hale. Zkoušeli jsme choreografie, zkoušeli jsme kostýmy, zkoušeli jsme hraní. Bylo toho dost. V den premiéry 11. dubna jsme celou show prošli ještě nanečisto komplet se vším. A tak to, že v hale odpoledne přibylo cca 3 tisíce diváků, nikdo moc nevnímal. Hrozně jsme si to užili. Když jsme scházeli z pódia do backstage na konci přestavení, každý byl hrozně nabuzený, a to i přesto, že jsme odtancovali hodinovou show. Ten adrenalin na začátku a ta euforie po konci show byla úžasná. Všechno šlo tak, jak mělo a měli jsme obrovský úspěch a ovace diváků.

Další show šly jedna za druhou. Haly a města se měnili, ale vždy tam bylo něco kolem 4 tisíc lidí na jedno představení. Celá naše show trvala hodinu a kousek. Show po show jsme se stávali jednou skupinou a bylo to vidět i na podiu. Zavedli jsme si i naší rutinu před a po show. Před každou show se dělalo kolečko, kde jsme se drželi za ruce a posílal se impuls na důkaz toho, že jsme jeden tým. Od hlavní choreografky jsme si poslechli motivující krátký proslov a šlo se na to. Na konci show jsme slezli z podia, všichni jsme se poplácali a začali jsme balit kostýmy do připravených beden. Pak přišlo hromadné protahování a posilování. Holky byly vždy rychlejší a tak jsme se mohly dívat, jak chlapi cvičí „Sally“. Pak sprcha a po ní zasloužená večeře, kde jsme měli dokonalé dezerty. Každý den jiný!

Nejhorší, co je na turné, jsou přesuny autobusem. V našem plánu, který obsahoval 18 měst, jsme měli občas dny volna právě na dlouhé přejezdy (cca 10 hodin - příklady měst: Paříž, Marseile, Lyon, Tours, Valence, Mulhouse …) Když jsme zůstávali v hotelu dvě noci, tak to byl luxus. Nemuseli jsme se ráno balit a stěhovat někam jinam, ale to se stávalo jen málokdy.

Ke konci měsíce jsme už tak často show neměli a tak byl čas i na poznávání měst a na společné akce. V Toulon jsme strávili tři volné dny. Koupali jsme se v moři a poznávali okolí našeho hotelu. Po těchto volných dnech nás čekala závěrečná čtyři vystoupení ve městech Dijon, Montbeliard, Strasbourg, Metz. První vystoupení v Dijonu byla zase rozehřívačka po dnech volna, ale povedlo se nám jako vždy. Pak jsme si už začali uvědomovat, že bude konec a tak jsme se poslední show snažili užít co nejvíc. Začal na nás padat smutek z blížícího se konce, ale na podiu jsme to nedali znát.

Poslední den, poslední show se konala v Metz. Celý den probíhal jako vždy. Ráno snídaně, nasednout na autobus směr hala, prostorové zkoušky, oběd, líčení a česání, motivační kolečko, show. A po show už to začalo byt všechno jiné, divné. Balení kostýmů do igelitů (protože po měsíci pocení už byli pěkně cítit. Nenechali nás udělat ani naše návyky a nahnali nás všechny do cateringové místnosti, kde byl připraven přípitek se šampaňským a menší občerstvení. Byli tam všichni, kromě techniků, kteří museli demontovat stage. Hlavní organizátor děkoval všem organizátorům, tanečníkům, choreografům prostě všem. Rozdali nám i dárky v podobě triček s motivem Pop et Corn 2015. Pak se otevřelo šampaňské a začalo se pít. Po večeři už to bylo jen blbnutí, smutek i pláč z toho, že to všechno končí.

Za celý měsíc smíchu jsem si myslím prodloužila život tak o 20 let! Byla to pro mě velká zkušenost a jsem hrozně ráda, že jsem se takového turné mohla zúčastnit. Potkala jsem tam úžasné lidi, které snad někdy v životě ještě uvidím. Pokud budete mít takovou šanci i vy, tak po ní určitě skočte. Byl to ten nejlepší taneční měsíc! Děkuju všem!

Děkujeme za komentář ;)

Luas Dancing School



Příručka pro cloggery

Tipy na zajímavé akce:

19.8.

Bernard´s Summer School 2017

Praha, CZ

Taneční, hudební a jazyková letní škola pro všechny zájemce o irskou kulturu se skvělými doprovodnými akcemi různého druhu!

31.8.

Munich Summer Workshop 2017

Mnichov, Německo

Letní škola irských tanců pod vedením lektorů Shane McAvinchiho a Mary Sweeney. Taneční škola nabízí tzv. Open status, stejně tak bohatý program pro děti i dospělé.

1.9.

Charleston v Květuši

Květuš, CZ

Nabízíme vám program, který je zcela nový. Po úspěšném prvním seznámení se sólovým charlestonem na Festivalu Jasana Bonuše loni v říjnu, jsme se rozhodli pozvat sympatickou a velice šikovnou lektorku Kláru Hutečkovou z tanečního studia Zig Zag do Květuše. Budeme tančit jak sólový, tak párový charleston a užívat si trochu jiné tancování. Klářiny taneční lekce doplníme country tanci a line dance.

27.9.

Podzimní Květuš

Květuš, CZ

Přijeďte strávit 5 protančených dní v Květuši, kde proběhne letošní poslední taneční setkání. Na tento víkend jsou vybrané převážně tradiční country tance, které doplníme tanci, které mají na letních školách vždy úspěch. V nabídce u tohoto víkendu najdete seznam tanců pro které můžete hlasovat a sami rozhodnout, které z nich budou zařazeny do programu.

Zobrazit více akcí »


Copyright © Luas Dancing School – Tereza Bachová, 2010–2017  |  Kontakty  |  RSS  |  Webdesign: Loužecký.cz  |  phpRS